Třetí den v dočasce

Dneska ráno Hanka i Ondra odešli . Udělali mi pelíšek na chodbě, protože prý potřebovali zjistit, jestli mi nechutná nábytek. No rozumíte tomu? Zbytek smečky hajá v kuchyni, slyšela jsem je přes dveře. Hanka přišla odpoledne celá uřícená a říkala, že moc pospíchala, abych neplakala. Já myslím, že mohla klidně v práci ještě zůstat, protože jsem si akorát hezky schrupla. Hned jak dorazila, tak prošla celou chodbu i za zatáčku a něco hledala. Nejdřív jsem nevěděla, co se děje, ale později jsem ji slyšela říkat do telefonu, že nenašla ani loužičku. No tak to mě trošku urazila!

Potom jsem se seznámila s Terezkou. Trošičku se mě bála, když jsem na ni štěkala za plotem, ale pak jsem si ji očuchala a byly jsme kámošky. Vodila mě na vodítku a já se moc snažila, abych ji netahala. Hanka říká, že na vodítku chodím nejlépe ze všech. Terezce jsem ukazovala, jak si umím sednout, aby mě mohla pustit. Terezka měla v kapsách ňaminky, takže myslím, že budeme nejlepší kámošky. Na procházku s námi nakonec vyrazily ještě dvě holky a jeden kluk a každý měl svého pejska. Krásně jsme se vylítali a já se i navoněla :-)

Tady u té tety a strejdy se pořád něco děje. Večer přišla Hance návštěva a my ji s Ebynkou trochu otravovaly, takže jsme musely na chodbu. Nakonec jsem tam obě usnuly. Od teď už si zapamatuji, že když je návštěva, mám hezky hajat jako Charlik a Dášenka a budu se moci na ní koukat.

Pak už byla jenom výborná večeře a jde se na kutě.

Prosím, prosím, ať se mi zdá o novém páníčkovi nebo paničce.

Dobrou!

Vyprávění tety Hanky:

Dnešek prověřil, že Jetta neřeší žádné cizí lidi a ani psy a nemá vůbec snahu jim hrozit, nebo se jim vyhýbat, což mi připadá jako zázrak za podmínek, ze kterých pochází. Celou procházku opět absolvovala na volno s krásným přivoláním. Na vodítku vůbec netahá a zvládne ji vodit i dítě.

Malinko se lekla šumícího potoka, což vyřešila štěkáním. Když si potok prohlédla, uklidnila se a dál nic neřešila.  Uvědomila jsem si, že spoustu věcí asi ještě nikdy neviděla, takže při nejbližší příležitosti vyrazíme do města.

První den o samotě zvládla na jedničku.

Po dnešní „zatěžkávací zkoušce“ bych Jettu doporučila i méně zkušeným lidem jako prvního psa. Jako zázrakem je její povaha úžasně vyrovnaná a Jetta má velkou chuť vyhovět lidem.