14 dní v dočasce

Tak včera to bylo přesně 14 dní, co jsem u Hanky a Ondry. Tolik jsem toho zažila a viděla nového, že ani nevím, kde začít. Hlavním tématem minulého týdne byla dovolená. Hanka a Ondra měli naplánovanou dovolenou ještě před tím, než si mě vzali a chtěli si pro mě jet až po té dovolené. To bych vlastně přišla o báječné dva týdny. Naštěstí to jinak nešlo, a tak mi museli shánět hlídání. Hlídat mě měla teta Alča. Hanka mě vezla ukázat a musím říct, že to tam bylo super. Alča má dva hafany a stádo koníků. Šli jsme na procházku a taky jsem se šla proběhnout do výběhu, protože Hanka chtěla vědět, jak se všichni sneseme. Musím říct, že koně mi vůbec nevadí.  Nic si z toho nedělám, když si ke mně čuchnou a ani trochu se jich nebojím. Taky jsou pořád venku, jako jsem byla já, ale jim to tak vyhovuje. Asi proto, že nejsou uvázaní a mají co baštit.

Nakonec to ale bylo všechno jinak a hlídala mě úplně jiná teta. Hodně jsem jezdila autem, chodila s tetou do práce a do lesa. Stává se ze mě multifunkční pes :-)

Jenže, aby jste si nemysleli, že jsem taková hrdinka. Já všechno zvládám, když jsme v přírodě a tam, kde je klídek. Ale Hanka mě začala brát ven i tou druhou brankou, co vede do města. Takových nových věcí a zvuků! Já z toho byla úplně paf, že jsem někdy prostě jen zůstala stát a koukat a nemohla jsem se ani pohnout. A tak mě Hanka naučila, že když mě něco vyleká nebo nazlobí, že mám rychle přiběhnout k ní a koukat se na ni a ne na tu hrůzu. Občas mě ještě nějaký ten hafan za plotem tak vytočí, že mám chuť mu ty jeho nadávky vrátit. Ale jsem přece princezna, a tak si to včas rozmyslím a běžím k Hance.

Ale zato doma válím :-) Hanka s Ondrou říkají, že jsem moc chytrá. Koukala jsem, jak s Dášenkou a Ebynkou cvičí nějakou gymnastiku. Oni říkali, že tancují, ale copak se takhle tancuje? Moc jsem to taky chtěla zkusit, a tak Hanka řekla, že se nejdřív naučíme hrát si. Já vymyslela hru – popadnu uzel a běžím s ním do pelechu, ale tohle se mnou nikdo hrát nechce. Tak hrajeme na tahanou, na honěnou, na schovávanou a je to super! Taky se učím nebýt takový hltoun.  Já vím, že mi to moc nelichotí, ale když máte pořád hlad a najednou je všude kolem tolik jídla… Připravují mi pěkné zkoušky. Třeba nám ukážou pamlsek nebo mističku a může si ho vzít jen ten, čí jméno řeknou. Jůů, jak ráda poslouchám své jméno :-) A ještě raději mám povel „Vem“, to si pak můžu vzít večeři nebo něco dobrého, co Hanka má.

Ještě se i doma něčeho bojím, třeba procházení dveřmi, ale jsem mnoooohem odvážnější a spokojenější. Hodně věcí taky odkoukávám od ostatních hafanů a když se nebojí oni, tak proč bych měla já?

A za co si prý zasloužím diplom, je zůstávání doma o samotě. Pořád kontrolují, jestli jsem něco nevyvedla, ale já prostě jenom chrním a čekám, až se vrátí.

Zítra mi začíná třetí týden a já doufám, že už se snad ozve nějaký páníček, když dělám takové pokroky.

Vaše Jetta